Když velký mistr Padmasambhava prodléval ve velké skalní poustevně u Samje, sloužil mu po jeden rok Šerab Gjalpo z Ngog, nevzdělaný jednašedesátiletý stařec, jenž choval k mistrovi nejvyšší důvěru a silnou oddanost. Za celou dobu jej Ngog nepožádal o žádné nauky a mistr mu ani žádné neudělil. Po roce se mistr chystal k odchodu. Ngog mu obětoval mandalu, na niž položil květ a unci zlata. Poté pravil: "Velký mistře, mysli na mne se soucitem. Zaprvé jsem nevzdělaný. Dále má inteligence je malá. Zatřetí jsem starý a mé životní síly jsou již opotřebované. Prosím, předej nauku starému muži na pokraji smrti, nauku účinného náhledu, snadno pochopitelnou, jež protíná pochybnosti, snadno se uskutečňuje a používá. Ať mi pomůže v příštích životech!"

       Mistr obrátil svou hůl, o niž se při chůzi opíral, na srdce starého muže a udělil mu tyto pokyny: "Poslouchej, starý muži! Hleď do probuzené mysli svého prvotního bdělého vědomí! Nemá tvar ani barvu, střed ani okraj. Zaprvé nemá žádný začátek, ale je prázdná. Nedlí na žádném pevném místě, ale je prázdná. Nakonec nemá žádné předurčení, ale je prázdná. Tato prázdnota není složena z ničeho, ale je jasná a bdělá. Když ji vidíš a poznáváš, znáš svou přirozenou tvář. Znáš také přirozenost věcí. Vidíš přirozenost mysli, znáš základní stav skutečnosti a odetínáš pochybnosti různých předmětů poznání.

      Tato bdělá a probuzená mysl není složena z hmotné substance, ale je sama o sobě existující a je ti vlastní. Toto je podstata věcí. Uskutečníš ji snadno, protože ji nelze nalézt někde vně. Toto je přirozenost mysli, jež není složena z někoho, kdo vnímá, a něčeho, co je vnímáno, na čem bychom mohli ulpět. Překonává omezení trvání a zániku. Není v ní nic, co by se mělo probudit. Probuzený stav osvícení je tvé bdělé, přirozeně probuzené vědomí. Není v něm nic, co by se propadlo do pekel - bdělost je přirozeně čistá. Není v ní třeba provádět žádné praxe, neboť její podstata je přirozeně bdělá a přítomná. Tento velký náhled přirozeného stavu je už v tobě obsažen, proto se rozhodni, že jej nikdy nebudeš hledat vně.

      Když takto pochopíš náhled a budeš jej chtít používat svou zkušeností, všude tam, kde budeš prodlévat, bude i dokonalé meditační ústraní těla. Cokoli budeš vnímat jako vnější, stane se přirozeně existujícím jevem a přirozeně prázdnou prázdnotou. Ponechej vše tak, jak to je, zcela zbavené myšlenkových výtvorů. Přirozeně osvobozené jevy se ti stanou pomocníky. Praktikuj a vnímej je jako svou cestu.

      Cokoli se v mysli objeví, cokoli, nač pomyslíš, nemá žádnou podstatu, ale je prázdné. Myšlenky, které se objevují, se samy od sebe osvobozují. Nezapomínáš-li na podstatu své mysli, můžeš pojímat myšlenky jako cestu a praxe bude snadná.

      A nyní rada nejvnitřnější - jakoukoli rušivou emoci budeš pociťovat, pozoruj ji a ona se sama beze stopy usadí. Přirozeně se tak osvobodí. Je to snadná praxe.

      Dokážeš-li takto praktikovat, tvůj meditační výcvik se už nebude muset omezovat na meditační sezení. Budeš-li vědět, že vše je pomocníkem, tvá meditační zkušenost bude neměnná, rozpoznávání prvotní podstaty nepřetržité a jednání nespoutané. Kdekoli budeš prodlévat, nikdy nebudeš oddělena od své pravé podstaty.

      Když si to uvědomíš, tvé tělo může být staré, ale probuzená mysl nestárne. Nezná rozdílu mezi mládím a stářím. Prvotní podstata překračuje veškeré předsudky a zaujatost. Když si toto prvotní vědomí uvědomíš, není již rozdílu mezi pronikavým intelektem a omezenými schopnostmi. Když poznáš, že prvotní podstata, osvobozená od předsudků a jednostranné zaujatosti, je v tobě přítomna, nebude rozdílu mezi malou a velkou učeností. Přestože tělo, opora pro mysl, tě jednou opustí, dharmakája prvotní moudrosti nikdy nezanikne. Když ustálíš tento neměnný stav, nebude rozdílu mezi krátkým a dlouhým životem.

      Neodděluj se od skutečného významu, starý muži! Vezmi si tuto praxi k srdci! Nezaměňuj slova s významem! Neodděluj se od svého druha, píle! Vše přijímej s bdělým vědomím! Nehov si v jalových řečech a nesmyslném klevetění! Nezaplétej se do povrchních cílů! Neruš sám sebe starostmi o potomstvo! Nebaž zhýrale po jídle a pití! Připravuj se na smrt, prostý muži! Tvůj život se krátí, proto buď pilný! Následuj tyto pokyny pro starého muže na pokraji smrti!"