Zahanbená šestice panditů tak ztratila mnoho následovníků. V hněvu začali vzývat Máru – Odpůrce a volat jeho démony. Ti se skutečně spojili s jejich podobou a na tržištích měst začali děsit lidi, štvát proti Buddhovu učení a nakonec Buddhu vyzvali k velkému měření magické moci a síly.

 Buddha výzvu přijal, ale nejprve prošel všechna království tehdejší Indie, kde učil a ve kterých se shromažďovala jeho sangha. Na této cestě se k němu postupně připojovali králové se svými dvory, učenci i prostí lidé. Následujíc Buddhu všichni mířili k místu , kde se měl odehrát rozhodující souboj.

 To místo, pole u Šrávastí, nakonec připravil tamní král Prasenádžit.

 Každý z dnů byl zahájen jedním z králů obětí a obřadem darování a zakončen promluvou, učením vítěze, Buddhy.

​

DEN PRVNÍ

První den střetnutí stanovil sám Buddha na první den indického jara, nového lunárního cyklu. Z malé třísky dřeva nechal Buddha na připraveném poli před očima všech vyrůst majestátní, nesmírný strom, rozpínající se do všech směrů, s nádhernými listy, květy, vzácnými plody přecházejícími v drahokamy a klenoty. Strom byl ozdobený světlem Slunce, Měsíce a všech hvězd a šuměl zvukem Dharmy. Mocný dojem překonal vše, co by se jinak mohlo objevit. Srdce všech bytostí byla pohnuta a povznesena a pro démonické síly nezbylo místo.

 

DEN DRUHÝ

Poté, co vstoupil na pole, pouhým pohledem do dvou směrů dal Buddha vyvstat dvěma horám, po každém svém boku jedné. Ze skal z drahokamů prýštily životodárné prameny. Jedna z hor se zazelenala šťavnatou potravou pro zvířata a druhá nabízela své vzácné plody jako pokrm lidem. Opět mnozí pocítili náhlé hluboké porozumění a jak praví tradice, všichni si odnášeli zářivá semena dobré karmy pro příští ušlechtilá zrození v říši bohů a lidí.

​

DEN TŘETÍ

Z vody, kterou vypláchl svá ústa, vytvořil Buddha velké jezero, rozkládající se do nedohledna. Na jeho hladině před očima všech vyrostlo a rozkvetlo množství lotosů všech barev. Vůně naplnila vzduch a lotosy odrážely sluneční světlo do všech stran, takže žehnalo všem bytostem a ozařovalo všechny, kdo přihlíželi.

 

DEN ČTVRTÝ

I čtvrtý den byla voda médiem podivuhodného znamení. Tentokrát Buddha vytvořil jezírko, z něhož vytrysklo osm pramenů, proudů obíhajících a vracejících se v kruhových drahách. Bylo to jako podobenství  obrazu kola, symbolu Dharmy. Ze zurčení těchto potoků také všichni přítomní uslyšeli učení. Všechny rozmanité zvuky plynoucí vody vykládaly jednotlivé aspekty Buddhovy nauky, a mnozí dosáhli náhlého porozumění tomu, co doposud ještě pochopit nemohli.

 

DEN PÁTÝ

Pátého dne vyzářil Buddha ze svého těla zlaté světlo, které naplnilo celý svět. Dotklo se všech bytostí, očišťovalo je v tu chvíli od všech nečistot a nakonec i tří prvotních jedů mysli: chtivosti, nenávisti a nevědomosti. Světlo vstoupilo do celého shromáždění a přineslo všem hluboký vnitřní klid a radost.

 

DEN ŠESTÝ

Tohoto dne Buddha učinil mysl všech přítomných lidí průzračnou, takže si mohli navzájem nahlédnout do nitra a vidět všechny myšlenky. Dokázali tak náhle rozlišit dobré a špatné. Všichni  prožili hluboké pohnutí a povzbuzení a dosáhli víry v čistou prvotní přirozenost mysli.  A nadále si odnášeli očištěná karmická semena pro svá příští zrození v říších bohů a lidí.

 

DEN SEDMÝ 

Sedmého dne přinášeli zahajující jitřní oběť vladaři z Buddhova vlastního rodu – královského klanu Šákjů. Buddha poté požehnal všechny shromážděné tak, aby se z nich v některém z jejich příštích zrozeních stali velcí ‚Čakravartinové‘, králové ochraňující všechny bytosti a celou svou silou podporující rozkvět Dharmy. Každý tak v budoucnosti mohl dosáhnout takového zrození, nastolit mír  a soucitný řád ve své malé zemi a prospět všem jejím bytostem.

 

DEN OSMÝ

Osmý den se stal rozhodujícím pro přemožení démonických sil, které se spojily s Buddhovými odpůrci a vyzyvateli, šesti bráhmanskými učiteli.

Obětním obřadem tento den zahájili sami bohové, Indra a Brahma. Buddha, sedící na svém stolci, se dotkl země, podobně, jako v okamžiku svého plného Probuzení pod stromem Bódhi, kdy si tak vyžádal svědectví Země proti velkému odpůrci Márovi. Ve chvíli se objevili démoni a vrhli se na místa těch, kteří je na počátku sami vzývali. Stolce všech šesti bráhmanských učitelů byly v okamžiku zničeny. Nad polem se objevila forma Vadžrapániho - buddhovského aspektu, vyjadřujícího sílu nejvyššího uskutečnění všech buddhů. Při pohledu na jeho planoucí vadžru se šest odpůrčích učitelů zděsilo. Všichni se pak vrhli do vody a zmizeli.

Jejich přítomní služebníci a následovníci poté požádali Buddhu o útočiště, a jak praví tradice, stali se plně vysvěcenými Buddhovými mnichy.

 

DEN DEVÁTÝ

V následujících dnech Buddha manifestoval rozměr a dosah, který jeho přítomnost má ve všech světech.

Devátého dne tak ukázal rozsah svého těla, řeči a mysli, kterými dosáhl až do nejvyššího nebe, nebe božského Brahmy. Odtud do všech směrů všehomíra zazářilo jeho světlo a z výšin zazněl zvuk jeho hlasu, zvěstující Dharmu.

 

DEN DESÁTÝ

Desátého dne přijal Buddha pozvání čtyř ‚dharmarádžů‘- králů, kteří v říších samsáry střeží a ochraňují dharmu a spravedlivý zákon – aby promluvil v celé sféře samsáry. Buddha rozprostřel své tělo, řeč i mysl přes celý rozsah samsáry, a dal v něm zazářit světlu a zaznít Učení.

 

DEN JEDENÁCTÝ

Jedenáctého dne před očima přihlížejícího shromáždění zmizela Buddhova fyzická podoba, sedící doposud na ‚lvím trůně‘ velkého učitele. Zůstala jen zlatá záře a mocný zvuk jeho hlasu, přednášejícího Dharmu.

 

DEN DVANÁCTÝ

Od dvanáctého dne jakoby se Buddhovo mocné působení obrátilo zpět k lidem a vracelo se do jejich světa. Ten den přijal pozvání člověka, hospodáře, a odpověděl na ně hlubokým pohroužením do meditace ‚maitrí‘, nejvyšší lásky a milující laskavosti. Světlo této meditace očistilo u všech všechny tři jedy mysli a soucit všech neobyčejně vzrostl. Navzájem mohli cítit lásku jako rodiče a děti, vzájemnou blízkost jako bratři a sestry.

 

DEN TŘINÁCTÝ

Třináctého dne po jitřní královské oběti ukázal Buddha všem množství podob buddhů, vyrůstající v čase jako strom - strom pro všechny věčně přítomných a všem bytostem věrných učitelů, kteří věčně učí, v dalších a dalších generacích.

   Ze středu svého těla  nechal vyrůst vzhůru dvěma paprskům, které na konci rozkvetly do podob lotosů. Lotosy nesly další Buddhy – učitele. I z těla každého z nich vyšly takové dva paprsky a tak dál a dál do nekonečna, až zvuk hlasů a slov nezměrného množství Probuzených učitelů naplnil všechny světy.

 

DEN ČTRNÁCTÝ

Čtrnáctého dne jeden z králů, provádějící darování, rozsypal před Buddhu čerstvé květy. Ty se proměnily v množství zářivých, drahocenných vozů. Buddha do nich mohl v mnoha podobách vstoupit, vydat se do všech směrů, učit v nich všechny bytosti a jako lékař uzdravovat nemocné.

 

DEN PATNÁCTÝ

Patnáctý den byl posledním dnem jarních oslav nového lunárního cyklu.

To ráno předstoupil před Buddhu král Bimbisára, u kterého celý příběh původně začal, aby přinesl dary toho dne. Buddha mu řekl, ať nechá přinést velké množství nádob. Když pak byly nádoby rozestavěné na poli před Buddhou, zázračně se naplnily množstvím pokrmů všech dokonalých chutí. Shromáždění jedli, ale nejedli jen pro sebe. Buddha je tento den, na konci všeho, vyzval, aby mysleli na všechnu velkou bídu světa. A aby tak propříště nesli ono uspokojení, kterého se jim právě dostalo, i všem ostatním potřebným bytostem.

​